User manual

19
5.
Nyní proveďte kontrolu (měření) diody v závěrném směru: Pokud nyní měřící hroty zaměníte
(prohodíte), tedy jestliže přiložíte hrot červeného měřícího kabelu na katodu a hrot černého měřícího
kabelu na anodu, překontrolujete tímto způsobem takzvaný závěrný směr diody (dioda by neměla
propouštět proud).
Objeví-li se na displeji symbol „OL“, je dioda v pořádku. Pokud se na displeji objeví nějaká hodnota
napětí, pak jste v tomto případě připojili diodu nesprávným způsobem (obráceně) nebo je dioda vadná.
6. Pokud se při tomto testu v obou směrech (v propustném i závěrném) zobrazí na displeji přístroje symbol
„OL“, pak je dioda vadná (přerušená).
Pokud se při tomto testu v obou směrech (v propustném i závěrném) zobrazí na displeji přístroje velmi
nízká hodnota napětí nebo „0 V“, pak má kontrolovaná dioda zkrat.
7.
Vypněte přístroj přepnutím otočného přepínače funkcí měření do polohy „OFF“.
e) Akustická kontrola průchodnosti obvodů
Zajistěte, aby veškeré části obvodů, zapojení a součásti jakož i měřené objekty nebyly
pod napětím.
Touto akustickou kontrolou rychle zjistíte, zda není například přerušeno vedení (kabely), zkontrolujete
pojistky, žárovky atd. Bude-li mít měřený objekt nižší odpor než 100 Ω, ozve se z přístroje akustický signál
a na displeji přístroje odečtete velikost odporu kontrolovaného objektu.
20
1.
Přepněte otočný přepínač funkcí měření do polohy „ “. Na displeji přístroje se zobrazí symbol
diody „ “. Stiskněte na měřícím přístroji tlačítko „MODE“. Na displeji měřícího přístroje se zobrazí
symbol akustické kontroly průchodnosti obvodů „ “.
2. Zapojte konektory měřících kabelů do přístroje správnou polaritou (při provádění této kontroly nezáleží
na polaritě zapojení konektorů měřících kabelů).
Konektor červeného měřícího kabelu zatrčte do zdířky „V Ω
ΩΩ
Ω “ [8], konektor černého kabelu
zapojte do zdířky „COM“ [7]. Zkontrolujte správný kontakt banánků meřících kabelů ve zdířkách
na přístroji.
3. Připojte paralelně k měřenému objektu (například k pojistce) měřící kabely (přiložte měřící hroty
k měřenému objektu).
4. Z měřícího přístroje se ozve trvale znějící akustický signál (pípání), pokud bude průchozí odpor obvodu
nižší než cca „100 Ω
ΩΩ
Ω“.
Kromě toho se na displeji přístroje zobrazí naměřená hodnota odporu až do hodnoty „200 Ω
ΩΩ
Ω“.
Pokud se na displeji přístroje objeví „OL“ (overload = přetečení hodnoty či přeplnění displeje), znamená
to, že je kontrolovaný obvod přerušen.
5.
Vypněte přístroj přepnutím otočného přepínače funkcí měření do polohy „OFF“.
10. Bezkontaktní měření teploty pomocí infračerveného senzoru
a) Základní informace o bezkontaktním způsobu měření teploty
Infračervený senzor tohoto měřícího přístroje zachycuje emitované, odražené nebo propuštěné tepelné
záření měřeného objektu (jeho povrchu) a tyto informace transformuje na elektrické signály a následně
na hodnotu naměřené teploty.
Tímto měřícím přístrojem změříte bezkontaktním způsobem pomocí infračerveného senzoru teplotu
povrchu předmětů v rozsahu od – 30 °C“ až do + 230 °C na radiátorec h topení, při provádění grilování,
při vaření, na těžko přístupných místech či na rotujících dílech (součástech) nebo všude tam, kde by mohlo
dojít při dotyku s měřeným objektem k jeho poškození.
K přesnému zaměření místa měření teploty na povrchu měřeného objektu je tento přístroj vybaven
zaměřovacím bodovým laserem (laserovým ukazovátkem). Nedívejte se přímo do laserového paprsku.
Nezaměřujte laserový paprsek do očí osob nebo zvířat. Viditelné laserové záření s nízkým výkonem
nepředstavuje sice v normálních případech akutní nebezpečí ohrožení zraku. Delší sledování (zaměření
laserového záření přímo do očí) může být ale nebezpečné a mohlo by způsobit poruchy zraku.
Infračervený teploměr (senzor) měří teplotu povrchu předmětu (plocha předmětu vyzařuje určité tepelné
záření). Jedná se o pasivní způsob měření teploty. Tento přístroj (jeho infračervený senzor) nevyzařuje žádné
tepelné záření, nýbrž využívá k změření teploty přirozenou energii elektromagnetického záření (tepelného
záření), které vyzařuje každé těleso při teplotách vyšších než absolutní nulová teplota (- 273 °C). Z této
energie záření, kterou změří infračervený senzor, lze při známém koeficientu záření (emisivitě) měřeného
objektu vypočítat přesně teplotu jeho povrchu. Tento infračervený senzor je pevně nastaven
na intenzitu vyzařování s hodnotou „0,95“. Toto znamená, že měřený objekt má též intenzitu vyzařování
rovnou hodnotě „0,95“– pokud tomu tak nebude, nastanou nepřesnosti při měření.
b) Koeficient emise (intenzita vyzařování, emisivita)
Fyzikální veličina „koeficient emise“ neboli emisivita popisuje charakteristiku vyzařování tepelné energie
materiálu a udává, jak dalece lze od objektu, který vyzařuje infračervené tepelné záření, určit vlastní teplotu
tohoto objektu. Hodnota koeficientu „1“ znamená, že tepelné záření objektu je určeno pouze jeho vlastní
teplotou. Hodnota koeficientu menší než „1“ znamená, že vydávané tepelné záření vedle vlastní teploty
objektu je ovlivněno též odrazy od sousedních těles nebo transmisí, což znamená propustností (průhledností)
objektu. Koeficient emise tedy ovlivňuje výsledky měření. Mnohé organické materiály a podobné plochy mají
koeficient emise rovný hodnotě „0,95“ (0,98). Kovové a lesklé předměty mají koeficient nižší. U tohoto
přístroje je koeficient emise nastaven na pevnou hodnotu 0,95.