User manual

Jsou to tedy vysloveně důvody technického
provedení pro toto opatření.
Sestavení se tentokrát provede ve dvou stupních,
přičemž jednu starost z toho jsme zbaveni: vinutí
na jádru je přiloženo zcela hotovo a navinuto, takže
jste ušetřeni neoblíbeného namotávání cívky!
Část 1 obsahuje elektronický díl, u kterého
postupujte, jak je běžné. Nejdříve osaďte ploché,
popř. malé stavební díly, ke kterým náležejí odpory
a všechny tři diody. Laskavě při tom dbejte
na polohu montáže diod, u D3 míří katoda
k pojistce (označena bílým kroužkem), zatímco
u obou malosignálových diod D1 a D2 míří k P2.
Pro IO je určená patice, její značení zářezem míří
k CS. IO nasaďte do patice teprve na konec po
všech pájecích pracích. Dále pokračujte se čtyřmi
pájecími kolíky ultrafialové zářivky, potenciometrem
P2 a zdířkou Bul pro připojení napájení.
Klipsy pro pojistku a tlumivka L1 nedělají problémy,
stejně málo jako relé, malosignálový transistor TI
a tři keramické kondenzátory C1, C4 a C5.
Montážní poloha neosidové cívky L1 je lhostejná.
Potenciometr P1 a tlačítko Ts1 mají zvláště dlouhé
knoflíky, kterými ještě vyčnívají z čelní desky.
U světelných diod je možná a předpokládaná
instalace nad desku. .U obou elektrolytických
kondenzátorů musíte zohlednit nejen správnou
polaritu, ale také ještě stavební výšku, která je
dána ultrafialovou zářivkou. Výška se nesmí
překročit, takže C2 je připájený naležato.
U výkonového tranzistoru T2 jsou nožičky na jistém
místě zkoseny a na něm jsou užší. Pro T2 je kvůli
tepelnému zatížení počítáno s chladícím tělesem.
Pro dosažení lepší tepelné odolnosti přitáhněte
pevně upevňovací šrouby. T2 během provozu bude
i přes to hodně vytížen; ve špici vystoupí proud
kolektoru přes 1A, ale to je ještě bez nebezpečí
dovoleno. U pětipólového transformátoru Tr1 je
nesprávná vestavba vyloučena. V každém případě
přiletujte k zemnímu potenciálu spínače jeho
uzemňovací vývody, které drží dohromady obě
poloviny jádra. Ultrafialovou zářivku připájejte
pevně na čtyři pájecí kolíky.
V tomto stavu se stavebnice ještě nehodí k mazání
pamětí EPROM, snad tak ke kontrole bankovek.
Osazení bude ukončeno mikrospínačem S1. Jeho
pružné ramínko musíte ohnout tak, aby
po vestavbě do skřínky mohl být víkem uveden
do činnosti (viz obr.). K této jemné práci dojdeme
ještě za chvilku; před tím jde o skřínku samotnou
(je k dostání zvlášť), která zajišťuje profesionální
vzhled mazacího přístroje.
Je postavena z hliníkových profilů montuje se
zepředu a zezadu po čtyřech šroubech. Na
obrázku jsou dva detaily v prostoru mikrospínače:
Nejprve velmi dobře vidíte, jak pružné jazyky
spínače vyčnívají výřezem na povrch. Dále je zde
zřetelné, jak víko spíná kontakt. K tomu je
zapotřebí na víko přišroubovat šestihranný klínek
s vnitřním závitem, který při zasunutí víka tlačí dolů
kontaktní pružinu.
V praxi je zapotřebí pouze trocha zručnosti, aby
tento princip fungoval. Při těchto pracích je účelné
mít přední krycí desku již našroubovanou.
Před prvním provozováním modulu je zapotřebí
jeho pečlivé překontrolování. Při tom jde o even-
tuální pájecí přemostění (zkrat) mezi sousedícími
pájecími oky, „studená“ nebo zapomenutá pájecí
místa a také o možné roztroušené zbytky drátků,
které se schovaly na pájecí straně. Zvláště dbejte
na to, aby připojovací kolíky ultrafialové zářivky
nepřišly do styku s oběmi kovovými krycími
deskami skříňky.
Protože stavebnice produkuje záření, které při
nepřiměřeném zacházení může způsobit škody na
zdraví, je třeba se vyvarovat kontaktu očí
se zářením z výbojky.
6