Instruction Manual

61
CZ
Obuv s označením SB, S1, OB nebo O1 by se měla používat v suchých oblastech. Ve
vlhkých oblastech a otevřeném terénu se používá obuv s označením S2 nebo O2. Kde
existuje nebezpečí proniknutí ostrých předmětů (např. hřebíků nebo skleněných střepů),
je nutné nosit výrobek zabraňující propíchnutí s označením S3 nebo O3. Při výběru pro
vás nejvhodnější obuvi vám rádi poradíme.
Odolnost proti uklouznutí: Odolnost proti uklouznutí byla testována v laboratorních
podmínkách v souladu určenými parametry. To však nepředstavuje absolutní záruku pro
bezpečné chození, protože to je závislé na různých faktorech vlivu (například podlahová
krytina, znečištění). Pro systém „prostředí pro podrážky obuvi“ doporučujeme provést
vyzkoušení na místě.
Bezpečnostní obuv podle EN 20345:2011 splňuje požadavek na působení nárazu s
dopadovou energií 200 joulů a tlakovým zatížením 15 KN v oblasti ochranné špičky. To
jsou základní požadavky podle normy EN ISO 20345:2011 a jsou platné jako ochrana
proti padajícím předmětům pro výrobky kategorií SB, S1, S1P, S2 a S3. Nevztahují se
na výrobky kategorií EN ISO 20347:2012 OB, O1, O2 a O3, které neposkytují žádnou
ochranu proti padajícím předmětům.Větší síly mohou zvýšit riziko pohmoždění prstů. V
takových případech je nutné vzít v úvahu alternativní preventivní opatření.
Odolnost proti proražení této obuvi byla stanovena v laboratoři při použití standardního
hřebíku a síly 1100 N. Větší síly nebo tenčí hřeby mohou riziko propíchnutí zvýšit. V
takovýchto případech je nutné zvážit alternativní preventivní opatření.
V současnosti jsou v obuvi OOP k dostání dva obecné druhy vložek zabraňujících
prošlápnutí. Jsou to kovové a nekovové materiály. Oba druhy splňují minimální
požadavky na odpor proti propíchnutí norem, které jsou na obuvi označené, avšak každý
má různé dodatečné přednosti nebo nevýhody včetně následujících:
Kov: Je méně ovlivněn tvarem špičatého předmětu / nebezpečí (např. průměr,
geometrie, ostrost). Na základě omezení ve výrobě obuvi není pokryta celá styčná
plocha obuvi.
Nekov: Může být lehčí a pružnější a pokrývá větší plochu v porovnání s kovem, avšak
odpor proti propíchnutí je více ovlivněn tvarem špičatého předmětu / nebezpečí (např.
průměr, geometrie, ostrost).
Pro další informace o druhu vložky zabraňující prošlápnutí ve vaší obuvi kontaktujte
výrobce nebo dodavatele uvedeného v této informaci pro uživatele.
Obuv je nutné správně skladovat a přepravovat, pokud možno v krabici v suchých
prostorech. Obuv je označena měsícem a rokem výroby (příklad: 03/2018 = březen
2018). Kvůli velkému množství působících faktorů nelze uvést všeobecné datum
expirace. Za přibližnou směrnou hodnotu lze považovat 5 až 8 let od data výroby. Kromě
toho závisí doba expirace od stupně opotřebování, používání, oblasti použití a vnějších
působících faktorů, jako je teplo, chlad, vlhkost, UV záření nebo chemické látky. Z toho
důvodu je nutné obuv vždy před použitím důkladně zkontrolovat, zda není poškozená.
Poškozená obuv se nesmí používat.
Návod pro posuzování poškození: (Obrázky naleznete na straně 5.)
Nad tento rámec není povoleno obuv dále používat.
a) Začátek tvorby výrazných a hlubokých trhlin do poloviny tloušťky svrchního materiálu
(viz obr. 1)
b) Silný oděr svrchního materiálu, především pokud je odkryta tužinka nebo ochranná
špička prstů (viz obr. 2)
c) Na svrchním materiálu se objeví oblasti s deformacemi, spálená a roztavená místa,
bubliny nebo přetrhnuté švy (viz obr. 3)
d) Na podrážce se nacházejí trhliny větší než 10 mm a hlubší než 3 mm (viz obr. 4)
e) Oddělení svrchního materiálu/podrážky po délce více než 10 až 15 mm a šířce 5 mm
f) Hloubka prolu ohybové plochy podrážky je menší než 1,5 mm (viz obr. 5)
g) Originální vložka do bot je značně deformovaná a protlačená
h) Při manuální kontrole uvnitř obuvi se zjistila poškození podšívky nebo ostré hrany
ochranné špičky (viz obr. 6)
Pokud má obuv antistatické vlastnosti musí se bezpodmínečně dodržovat dále
uvedená doporučení:
Antistatická obuv se má používat, když existuje potřeba, elektrostatické nabití snížit
svodem elektrických nábojů tak, aby se vyloučilo nebezpečí vznícení např. hořlavých
látek a par jiskrami, a když není zcela vyloučeno nebezpečí nárazu elektrickým proudem
z elektrického přístroje nebo z dílů, které se nacházejí pod napětím. Je nutné ale
upozornit na to, že antistatická obuv nemůže poskytnout dostatečnou ochranu proti
úderu elektrickým proudem, neboť vytváří pouze odpor mezi podlahou a nohou. Když
není možné úplně vyloučit nebezpečí úderu elektrickým proudem, musí se učinit další
opatření na zamezení tohoto nebezpečí. Tato opatření a dále uvedené zkoušky mají být
součástí rutinního programu úrazové prevence na pracovišti.
V oblastech s nebezpečím výbuchu zón 0, 1 nebo 20, jakož i zóny 21 u látek s MZE
< 3 mJ je nutné nosit obuv se schopností vybíjení se svodovým odporem osoby proti
zemi 10
8
ohmů. Antistatická obuv s elektrickým odporem > 100 MΩ z toho důvodu není
vhodná pro tyto oblasti.
Zkušenosti ukázaly, že pro antistatické účely by vodivá cesta výrobkem po celou dobu
jeho použití měla mít elektrický odpor pod 1000 MΩ. Hodnota 100 kΩ je specikována
jako spodní mez odporu nového výrobku, aby byla zajištěna omezená ochrana proti
nebezpečným úderům elektrickým proudem, nebo proti vzplanutí v důsledku vady
elektrického přístroje při pracích do 250 V. Přesto je nutné vzít na vědomí, že za určitých
okolností obuv neposkytuje dostačující ochranu, proto je nutné, aby uživatel obuvi vždy
učinil dodatečná ochranná opatření.
Elektrický odpor tohoto typu obuvi se může v důsledku ohybu, znečištění nebo vlhkosti
podstatně změnit. Při nošení za mokrých podmínek tato obuv nedostává požadavkům
její předem stanovené funkce. Proto je nutné se postarat o to, aby byl výrobek schopen
splnit svoji předem stanovenou funkci, svod elektrického náboje a během doby