User manual
Informace k sběrnici IEEE-488
Sběrnice IEEE-488 je v zásadě jednoduchým komunikačním systémem mezi dvěma nebo více
elektronickými zařízeními. Může se jednat o nějaký přístroj nebo počítač. Pokud se na sběrnici
používá počítač, tak slouží ke kontrole nad výměnou informací mezi všemi zařízeními a označuje se
jako řídící prvek (kontrolér). Kontrola spočívá v určování, které ze zařízení má mluvit a které má
poslouchat. Když je některé zařízení určeno jako mluvčí, vysílá informace, a zařízení, které je v roli
posluchače, informace přijímá. Aby se zjednodušilo řízení toku informací, má každé zařízení přidělené
číslo adresy.
Na sběrnici může vždy mluvit jen jedno zařízení, které je kontrolérem určeno jako mluvčí.
Říká se mu aktivní mluvčí. Zařízení, která mají poslouchat, jsou kontrolérem označena jako
posluchači. Každý z posluchačů se pak označuje jako aktivní posluchač. Zařízení, která nemají
poslouchat, dostanou instrukci neposlouchat. Důvodem k použití této instrukce je optimalizace
rychlosti přenosu informací přes sběrnici.
Proces přenosu informací mezi mluvčím a posluchačem probíhá prostřednictvím řídících linek
a sekvencí „handshake“, které pomáhají zajistit kredibilitu přenosu. Základní handshake sekvence
mezi aktivním mluvčím (kontrolérem) a posluchačem vypadá následovně:
1. Posluchač indikuje, že je připraven poslouchat.
2. Mluvčí umístí na sběrnici bajt dat a indikuje, že jsou dostupná pro posluchače.
3. Posluchač zjistí, že data jsou dostupná, přijme je a indikuje, že data byla přijata.
4. Mluvčí zjistí, že data byla posluchačem přijata, zastaví odesílání dat a indikuje, další date
se neposílají.
5. Posluchač zjistí, že na sběrnici nejsou žádná data a indikuje, je připraven na další datový bajt.
Existují dvě kategorie kontrolérů: systémové a základní. Oby tipy jsou schopné řídit jiné přístroje,
ale jen systémový kontrolér má absolutní kontrolu systému. V systému s více než jedním kontrolérem
může být v jednu chvíli aktivní jen jeden z nich. K předání kontroly mezi kontroléry se používá určitý
protokol.
Sběrnice IEEE-488 je omezena na 15 zařízení včetně kontroléru a v jednu chvíli na ní může být
libovolný počet mluvčích a posluchačů až do uvedeného celkového počtu. I když může být několik
zařízení současně určeno jako posluchač, sběrnice může mít jen jednoho aktivního mluvčího.
Do role mluvčího nebo posluchače se zařízení dostane odesláním příslušného příkazu. Příkazy
k mluvení nebo k poslechu jsou odvozeny od primární adresy přístroje, která může mít libovolnou
hodnotu v rozsahu od 0 do 31 a obvykle se nastavuje na DIP přepínači na zadním panelu, nebo se
naprogramuje na čelním panelu přístroje. Hodnota adresy k poslechu odesílá přes sběrnici, se skládá
z primární adresy + $20. Když je například primární adresa
$16, tak adresa k poslechu bude $36 ($36
= $16 + $20). Obdobně se od primární adresy odvozuje adresa k mluvení, ale použije se +$40.
Například adresa k mluvení pro přístroj s primární adresou 16 bude $56 ($56 = $16 + $40).
Standard IEEE-488 obsahuje také další režim adresování, kterému se říká sekundární adresování.
Sekundární adresy jsou v rozsahu $60 - $7F. Je však potřeba vzít na vědomí, že mnohé přístroje,
včetně modelu 2000 sekundární adresy nepoužívají.
Obrázek A-1: Nastavení sběrnice IEEE-488
Signální vodiče jsou na sběrnici IEEE-488 rozděleny do 3 různých kategorií datové vodiče, vodiče
řízení a vodiče handshake. Datové vodiče přenáší data a příkazy, zatímco vodiče správy a handshake
zabezpečují, aby přenos dat a operace probíhaly správně.
Sběrnice používá k přenosu dat a příkazů vždy 8 datových vodičů DIO1 (datový vstup a výstup)
až DIO8 (datový vstup a výstup).
Pět vodičů správy sběrnice zajišťuje řízení a správu sběrnice a odesílají jednovodičové zprávy.
ATN (Attention) – Jeden z nejdůležitějších vodičů sběrnice pro řízení. Stav tohoto vodiče určuje,
jak se bude interpretovat informace datové sběrnice.
IFC (Interface Clear) – Jak název napovídá, vodič IFC řídí vynulování přístrojů ze sběrnice.
REN (Remote Control) – Vodič REN se používá k umístění přístroje na sběrnici v dálkovém režimu.
EOI (End of Identity) – Obvykle se používá k označení multibajtové přenosové sekvence.
SRQ (Service Request) – Tento vodič používají přístroje, když si vyžadují pozornost kontroléru
(žádost o obsluhu).
Jeden ze tří vodičů handshake je řízen zdrojem (informaci odesílá mluvčí), zatímco dva zbylé vodiče
se řídí přístroji, které jsou na příjmu (posluchač nebo posluchači na příjmu). Tři handshake vodiče
jsou:
DAV (DATA VALID) – Zdroj řídí stav vodiče DAV, aby indikoval každému poslouchajícímu zařízení,
zda informace dat sběrnice je nebo není platná.