User Manual

69
4.4.7. Cykly
Pokud se mají operace provádět opakovaně, několikrát za sebou, potřebujeme k tomu cykly.
Nechte si na následujícím příkladu předvést základní princip:
Úryvek programu očividně obsahuje cyklus s podmínkou “while”, který generuje posloupnost:
“i=0\n”, “i=1\n”, “i=2\n”, ... “i=9\n”. Blok příkazů uzavřený mezi složenými závorkami, který
následuje za podmínkou “while(i < 10)” v hlavičce cyklu, se bude opakovat tak dlouho, dokud
bude podmínka pravdivá. Obyčejnou angličtinou můžeme zápis číst jako: „Opakuj následující
blok tak dlouho, dokud je i menší než 10“ . Jelikož je počáteční hodnota i = 0 a k inkrementaci
dochází v každém průchodu cyklem, provede program tělo cyklu 10 krát a výstupní číslo bude
od 0 do 9. V hlavičce cyklu můžeme používat podmíněné výrazy stejně jako v podmínce if.
Místo cyklu while můžeme použít cyklus “for”, který poskytuje stejnou funkčnost, ale nabízí
rozšířené možnosti definice v hlavičce cyklu.
Ukázkový fragment programu může ilustrovat cyklus for:
Tento cyklus for bude generovat identický výstup jako předchozí cyklus while. V hlavičce cyklu
můžeme implementovat několik dalších věcí.
Základní cyklus for má následující strukturu:
for ( <inicializace řídící proměnné> ; <ukončovací podmínka> ;
<modifikace řídící proměnné> )
{
<blok příkazů>
}
Při práci s mikroprocesory budete často potřebovat nekonečné cykly, které se virtuálně mohou
opakovat stále dokola. Ve skutečnosti většina mikroprocesorových programů obsahuje pouze
jediný nekonečný cyklus – který uvede program pomocí dobře známých stavů pro ukončení
pravidelného průběhu programu nebo neustále provádí činnost, dokud se zařízení nevypne.