User manual

45
Obr. 7.6: Blikač s tranzistory NPN a PNP
7.3 Tónový generátor s fotoodporem
Zjednodušené zapojení vibrátoru (viz obr. 7.3) můžete změnit připojením jednoho kondenzátoru s nízkou kapacitou
na tónový generátor. Kmitočet (frekvenci) tohoto tónového generátoru určuje velikost odporu zařazeného do větve
zpětné vazby. Ke změně kmitočtu výstupního akustického signálu lze použít potenciometr (trimr), v našem případě
přestavuje tento proměnlivý odpor fotorezistor – viz obr. 7.7.
Obr. 7.7: Tónový generátor s fotoodporem
Vyzkoušejte si toto zapojení s různými hodnotami kapacity kondenzátorů. Použijete-li kondenzátor s kapacitou
100 nF, uslyšíte z piezoelektrického akustického měniče hluboký tón. Použijete-li kondenzátor s kapacitou 10 nF,
uslyšíte z piezoelektrického akustického měniče tón s vyšší frekvencí, který je lépe slyšitelný, neboť se přibližuje
svým kmitočtem rezonanční frekvenci akustického měniče.
Obr. 7.8: Tónový generátor reagující na intenzitu okolního osvětlení
Tímto zapojením můžete rozlišit intenzitu okolního osvětlení a druh světelného zdroje. Přerušované umělé světlo
moduluje frekvenci zvukového signálu. Osvětlíte-li fotorezistor zářivkou, uslyšíte z akustického měniče jiný zvuk
(jinou frekvenci) než když jej osvětlíte obyčejnou žárovkou, jejíž světlo je přerušováno síťovým kmitočtem 50 Hz.
Světlo zářivky „bliká“ s vyšší frekvencí než světlo obyčejné žárovky. Také elektronkové monitory počítačů vyzařují
přerušované světlo. Přiblížíte-li k takovémuto monitoru počítače fotoodpor, uslyšíte z akustického měniče zvuk,
který se podobá bzučení.
46
7.4 Oscilátor řízený velikostí napětí
Na obr. 7.9 vidíte zapojení napěťově řízeného oscilátoru (VCO, Voltage Controlled Oscillator). Oba odpory
zapojené před báze obou tranzistorů vytvářejí napěťový vstup. Čím bude toto napětí vyšší, tím se zvýší nabíjecí
proud a tím bude i vyšší frekvence (kmitočet) oscilátoru. Nastavitelný napěťový dělič (světlem měnitelný odpor
fotorezistoru) dodává na vstup různé napětí, které řídí frekvenci oscilátoru.
Toto zapojení bylo provedeno nesymetricky. Před bázi levého tranzistoru je zapojen odpor 1 MΩ (desetkrát vyšší
než odpor 100 kΩ zapojený před bázi pravého tranzistoru) jakož i zpětnovazební kondenzátor 10 nF (desetkrát
nižší než kondenzátor 100 nF zapojený před bázi pravého tranzistoru). Tím dochází k vyrovnání impulsů.
Obr. 7.9: Multivibrátor (oscilátor) řízený napětím
Podle intenzity okolního osvětlení, které bude dopadat na fotoodpor, se bude rovněž měnit frekvence akustického
signálu (výška tónu), který uslyšíte z piezoelektrického akustického měniče. Toto zapojení lze rovněž použít jako
„akustický“ voltmetr měření napětí baterií v rozsahu od 0,5 V až do 10 V. Otestujte touto zkoušečkou napětí různých
baterií, které připojíte k obvodu místo baterie 9 V.
Obr. 7.10: Tónový generátor (oscilátor) řízený intenzitou okolního osvětlení
7.5 Generátor pilovitých kmitů
Pilovité kmity vznikají na kondenzátoru, který je periodicky nabíjen na určité napětí a poté rázovitě vybíjen.
Na obr. 7.11 vidíte realizaci jednoduchého zapojení generátoru pilovitých kmitů. Po dobu, po kterou dochází
k nabíjení kondenzátoru s kapacitou 22 µF, zůstává tranzistor PNP (BC557) uzavřen a na báze tranzistorů
NPN (BC547) není přiveden žádný proud. Překlopení z jednoho stavu do druhého zajišťuje dělič napětí vytvořený
ze svou odporů 10 kΩ s napětím cca 4,5 V + 0,6 V. Jakmile se toto napětí zvýší na hodnotu cca 5,1 V začne
tranzistory protékat proud, který se zpětnou vazbou zesílí na vysoký vybíjecí proud kondenzátoru. Poté poklesne
toto napětí na hodnotu 0,6 V, což způsobí uzavření obou tranzistorů NPN a kondenzátor s kapacitou 22 µF bude
znovu nabíjen.