User manual

17
Upozornění!
Termočlánek typu „K“ nelze použít k měření teploty objektů pod napětím. Mohlo by to způsobit zničení
přístroje. Rozhodující při měření teploty pomocí termočlánku je, aby nebyl měřící přístroj vystaven teplotám,
které chcete změřit. Těmto teplotám může být vystaven pouze hrot senzoru (termočlánku) na měření teploty.
Pokud bude teplota mimo měřící rozsah, zobrazí se na displeji přístroje symbol „OL“.
Bezkontaktní měření teploty pomocí infračerveného teploměru
Při bezkontaktním měření teploty postupujte následovně:
1.
Otočte otočným přepínačem do polohy „IR“. Stisknutím tlačítka „SELECT“ zvolte požadovanou jednotku
měření teploty „°F “ (stupně Fahrenheita) nebo „°C “ (stupně Celsia).
2. Zaměřte čočku na horní straně měřícího přístroje s infračerveným senzorem (s infračervenou diodou)
na povrch měřeného objektu.
3.
Zapnutí laserového zaměřovače provedete stisknutím tlačítka „„IRT Laser Pointer“.
Na displeji přístroje se zobrazí symbol zapnutí laseru . Pomocí laserového paprsku snadno zaměříte
měřenou plochu (povrch) objektu. Při zapnutém laseru Vám jeho odražený paprsek ukáže přibližně střed
měřené plochy objektu. Toto Vám usnadní provádění přesných měření. Laser opět vypnete stisknutím
tlačítka zapnutí a vypnutí laseru. Z displeji přístroje zmizí symbol zapnutí laseru .
4. Plocha měřeného objektu musí být při tomto způsobu měření teploty větší než infračerveným
teploměrem registrovaná (snímaná) plocha (velikost plochy při bezkontaktním měření teploty nesmí být
větší než měřený objekt).
5. Na displeji přístroje odečtěte naměřenou hodnotu teploty.
Poměr vzdálenosti k velikosti bodu (plochy) měření (optika)
Abyste docílili přesných výsledků při měření, musí být měřený objekt větší než měřená plocha infračerveným
teploměrem. Zjištěná teplota představuje průměrnou teplotu na měřené ploše. Čím menší bude velikost
měřeného objektu, tím menší musí být i vzdálenost teploměru (tohoto měřícího přístroje) od měřeného
objektu.
Parametr „D:S“ (Distance to Spot Ratio) charakterizuje velikost měřeného bodu (místa) v poměru ke
vzdálenosti mezi měřeným objektem a infračerveným teploměrem.
18
Při poměru „30:1“ vychází například při vzdálenosti měřícího přístroje 90 cm (900 mm) od měřeného objektu
plocha snímání teploty o průměru 3 cm (30 mm).
Přesnou velikost plochy můžete určit podle následujícího vyobrazení. Pro přesná měření by měl být měřený
objekt alespoň 2 x větší než měřená plocha.
Nedívejte se přímo do laserového paprsku. Nezaměřujte laserový paprsek do očí
osob nebo zvířat. Viditelné laserové záření s nízkým výkonem nepředstavuje sice
v normálních případech akutní nebezpečí ohrožení zraku. Delší sledování (zaměření
laserového záření přímo do očí) může být nebezpečné a mohlo by způsobit poruchy
zraku.
Koeficient emise (intenzita vyzařování, emisivita)
Fyzikální veličina „koeficient emise“ neboli emisivita popisuje charakteristiku vyzařování tepelné energie
materiálu a udává, jak dalece lze od objektu, který vyzařuje infračervené tepelné záření, určit vlastní teplotu
tohoto objektu. Hodnota koeficientu „1“ znamená, že tepelné záření objektu je určeno pouze jeho vlastní
teplotou. Hodnota koeficientu menší než „1“ znamená, že vydávané záření vedle vlastní teploty objektu je
ovlivněno též odrazy od sousedních těles nebo transmisí, což znamená propustností (průhledností) objektu.
Koeficient emise tedy ovlivňuje výsledky měření. Mnohé organické materiály a podobné plochy mají
koeficient emise rovný „0,95“. Kovové a lesklé předměty mají tento koeficient nižší. Tento infračervený
teploměr je pevně nastaven na intenzitu vyzařování s hodnotou „0,95“. Předpokládá se, že měřený objekt má
též intenzitu vyzařování rovnou hodnotě „0,95“– pokud tomu tak není, nastanou nepřesnosti při měření.
Poznámky k bezkontaktnímu měření teploty
Pokud se bude na povrchu měřeného objektu vyskytovat jinovatka, rosa, olej, saze, rozlitá voda atd.,
proveďte před měřením teploty očistění povrchu měřeného objektu.
Ke kompenzaci lesklého povrchu (kovů nebo jiných materiálů), který odráží světlo a teplo (a k provádění
přesnějších měření), můžete takovouto plochu přelepit například vhodnou lepící páskou nebo natřít matnou
(černou) barvou.
Tento teploměr nedokáže změřit teplotu skrz průhledné materiály (například sklo). Místo toho změří teplotu
povrchu tohoto materiálu (například skla).
Pomocí infračerveného teploměru nelze měřit teplotu vzduchu.
V prostředí s výskytem prachu, páry, výparů, kouře a s jinak znečištěným vzduchem je nutno počítat
s chybami při měření.
Budete-li chtít lokalizovat horká místa na povrchu měřeného objektu (místa s nejvyšší teplotou), zaměřte
teploměr na nějaký bod mimo měřenou plochu a tuto oblast dále prozkoumejte „cikcak“ pohyby (sem a tam),
dokud na povrchu objektu nenarazíte na příslušné horké (nejteplejší) místo.