User manual

23
Bezkontaktní měření teploty pomocí infračerveného teploměru
Při bezkontaktním měření teploty postupujte následovně:
1.
Otočte otočným přepínačem do polohy „IR Non-Contact“ („°F“ nebo „°C“).
2. Zaměřte čočku na horní straně měřícího přístroje s infračerveným senzorem (s
infračervenou diodou) na povrch měřeného objektu.
3.
Zapnutí laserového zaměřovače provedete stisknutím tlačítka „„IR Laser Pointer“.
Na displeji přístroje se zobrazí symbol zapnutí laseru . Pomocí laserového
paprsku snadno zaměříte měřenou plochu (povrch) objektu. Při zapnutém laseru
Vám jeho odražený paprsek ukáže přibližně střed měřené plochy objektu. Toto
Vám usnadní provádění přesných měření. Laser opět vypnete stisknutím tlačítka
zapnutí a vypnutí laseru. Z displeji přístroje zmizí symbol zapnutí laseru
4. Plocha měřeného objektu musí být při tomto způsobu měření teploty větší než
infračerveným teploměrem registrovaná (snímaná) plocha (velikost plochy při
bezkontaktním měření teploty nesmí být větší než měřený objekt).
5. Na displeji přístroje odečtěte naměřenou hodnotu teploty.
Poměr vzdálenosti k velikosti bodu (plochy) měření
Abyste docílili přesných výsledků při měření, musí být měřený objekt větší než měřená
plocha infračerveným teploměrem. Zjištěná teplota představuje průměrnou teplotu na
měřené ploše. Čím menší bude velikost měřeného objektu, tím menší musí být i
vzdálenost teploměru (přístroje) od měřeného objektu.
Parametr „D:S“ (Distance to Spot Ratio) charakterizuje velikost měřeného bodu (místa)
v poměru ke vzdálenosti mezi měřeným objektem a infračerveným teploměrem.
Při poměru „8:1“ vychází například při vzdálenosti měřícího přístroje 80 cm od
měřeného objektu plocha snímání teploty o průměru 10 cm.
Přesnou velikost plochy můžete určit podle následujícího vyobrazení. Pro přesná
měření by měl být měřený objekt alespoň 2 x větší než měřená plocha.
Nedívejte se přímo do laserového paprsku. Nezaměřujte laserový
paprsek do očí osob nebo zvířat. Viditelné laserové záření s nízkým
výkonem nepředstavuje sice v normálních případech akutní
nebezpečí ohrožení zraku. Delší sledování (zaměření laserového
záření přímo do očí) může být nebezpečné a mohlo by způsobit
poruchy zraku.
24
Koeficient emise (intenzita vyzařování, emisivita)
Fyzikální veličina „koeficient emise“ neboli emisivita popisuje charakteristiku vyzařování
tepelné energie materiálu a udává, jak dalece lze od objektu, který vyzařuje
infračervené tepelné záření, určit vlastní teplotu tohoto objektu. Hodnota koeficientu „1“
znamená, že tepelné záření objektu je určeno pouze jeho vlastní teplotou. Hodnota
koeficientu menší než „1“ znamená, že vydávané záření vedle vlastní teploty objektu je
ovlivněno též odrazy od sousedních těles nebo transmisí, což znamená propustností
(průhledností) objektu.
Koeficient emise tedy ovlivňuje výsledky měření. Mnohé organické materiály a
podobné plochy mají koeficient emise rovný „0,95“. Kovové a lesklé předměty mají
tento koeficient nižší. Tento infračervený teploměr je pevně nastaven na intenzitu
vyzařování s hodnotou „0,95“. Předpokládá se, že měřený objekt má též intenzitu
vyzařování rovnou hodnotě „0,95“– pokud tomu tak není, nastanou nepřesnosti při
měření.
Poznámky k bezkontaktnímu měření teploty
Pokud se bude na povrchu měřeného objektu vyskytovat jinovatka, rosa, olej, saze,
rozlitá voda atd., proveďte před měřením teploty očistění povrchu měřeného objektu.
Ke kompenzaci lesklého povrchu, který odráží světlo a teplo (a k provádění přesnějších
měření), můžete takovouto plochu přelepit například vhodnou lepící páskou nebo natřít
matnou (černou) barvou.
Tento teploměr nedokáže změřit teplotu skrz průhledné materiály (například sklo).
Místo toho změří teplotu povrchu tohoto materiálu (například skla).
Pomocí infračerveného teploměru nelze měřit teplotu vzduchu.
V prostředí s výskytem prachu, páry, výparů, kouře a s jinak znečištěným vzduchem je
nutno počítat s chybami při měření.
Budete-li chtít lokalizovat horká místa na povrchu měřeného objektu (místa s nejvyšší
teplotou), zaměřte teploměr na nějaký bod mimo měřenou plochu a tuto oblast dále
prozkoumejte „cikcak“ pohyby (sem a tam), dokud na povrchu objektu nenarazíte na
příslušné horké (nejteplejší) místo.