User manual

Obr. 25: Při nejvyšším možném rozsahu měření nejsou výsledky měření příliš přesné.
Jak se vyhnout chybám měření
V posledním měření měly dva odpory stejnou velikost. Jedná se o chybu měření, protože byl
nesprávně nastaven rozsah měření.
Změřte proto každý rezistor znovu a postupně snižujte rozsah měření.
Hodnota „1“ pro 1 kΩ v rozsahu 2,000 kΩ se v rozsahu 20 kΩ změní na 0,98, tj. 980 Ω.
Nyní přístroj přepněte na rozsah 2,000 Ω a získáte naměřenou hodnotu 983 Ω. Jedná se o nejlepší
a nejpřesnější rozsah měření. Pokud přístroj přepnete na rozsah 200 Ω, uvidíte na displeji jen
výsledek „1-„. Znamená to, že rozsah měření je příliš nízký.
Proveďte toto měření na druhém rezistoru, kde jste původně naměřili také hodnotu „1“.
Zjistíte, že skutečná hodnota je kolem 326 Ω, tj. jedná se o 330 ohmový rezistor.
V případě třetího rezistoru 2.2 MΩ bude výsledek „1“ při jakémkoli nastavení měřicího rozsahu.
Ukazuje to, že multimetr není vhodný pro měření velmi vysokého odporu. Při výběru správného
multimetru zvažte, co s ním budete měřit.
Měření bude přesné jen v případě, že bude co nejpřesněji nastaven rozsah měření. Proto se multimetr
bude muset vždy přepnout na co nejnižší rozsah. Čím vyšší je měřicí rozsah, tím větší chyba měření
a tím menší přesnost měření. Platí to i při měření napětí a proudu.
Obr. 26: V měřicím rozsahu 2,000 Ω je naměřena hodnota impedance 983 Ω. Znamená to,
že na multimetru je zvolen nejlepší měřicí rozsah.
Obr. 27: Při správném měření se druhý rezistor, na němž jste původně naměřili 1 kΩ, změní
na rezistor s hodnotou 330 Ω.
Chování sériově zapojených rezistorů
Rezistory se zapojují do obvodu nejen jednotlivě, ale i kombinovaně. Jednou z možností je jejich
sériové zapojení. Zapojte na zkušební desku sériově dva rezistory 1 kΩ.
Nyní připojte měřicí kabel na levý konec levého rezistoru a druhý kabel na pravý konec pravého
rezistoru a určete jejich odpor. V našem testovacím nastavení zjistíte výsledek asi 1 970 Ω, tj. 2 kΩ.
Když se zapojí několik rezistorů v sérii, celková impedance, kterou jste právě změřili, se rovná součtu
hodnot jednotlivých impedancí. Proto:
R
ges
= R1 + R2 + … Rn
2 kΩ = 1 kΩ + 1 kΩ.
Zkuste také propojit sériově propojené rezistory s několika jinými rezistory. Tímto způsobem můžete
vytvořit odpor, který jako jednotlivý díl nemáte k dispozici.
Obr. 28: Dva sériově zapojené rezistory – Pro určení celkové impedance připojte jeden měřicí kabel
na levý konec levého rezistoru a druhý kabel na pravý konec pravého rezistoru.
Obr. 29: Dva sériově zapojené rezistory
Obr. 30: Celková impedance sériově zapojených rezistorů se rovná součtu hodnot jednotlivých
impedancí.
Paralelně zapojené rezistory
Rezistory lze zapojit i paralelně. Jednoduchý paralelní obvod se skládá alespoň z dvou rezistorů.
Samozřejmě, že paralelně můžete zapojit i více rezistorů.
Paralelně pod sebe zapojte na zkušební desku dva rezistory (1 kΩ). Přiložte měřicí kabel ke koncům
dvou rezistorů a určete jejich celkovou impedanci. V našem obvodu to je 493 Ω, tj. jenom polovina
jednoho rezistoru.