Instructions
Tím je sestavení mechanických částí robota u konce!
Nabíjení akumulátorů robota
Napájení robota 4,8 V zajišťují celkem 4 akumulátory (Ni-CD). Akumulátory nejsou jištěny žádnou
pojistkou nebo sériovým rezistorem! Pro nabíjení akumulátorů používejte výhradně kvalitní nabíječku,
která podporuje nejmodernější nabíjecí technologie. Doporučujeme použití nabíječky vybavené
mikroprocesorem, případně můžete použít síťový adaptér se stabilizovaným napětím
a velmi malým nabíjecím proudem, například 5 V / 300 mA.
Postup pro nabíjení
akumulátorů
1. Jako první připojte kulatý
konektor nabíječky do DC
konektoru robota.
2. Hlavní spínač Power
přepněte do polohy Off
(vypnuto).
Software
Návrh a tvorba vlastního programu
V této části získáte základní a stejně tak i podrobné informace ohledně programování.
Dozvíte se také více o definicích a slovech používaných v programovacím jazyku.
Vlastní program (například „test.c“) můžete vytvořit v jazyce zvaném „C“. Tento program pak bude
zapotřebí převést do hex souboru (například „test.hex“), který pak budete moci načíst do paměti
robota.
1 krok – tvorba „C“ programu
Pro tvorbu programu byl zvolen programovací jazyk „C“. Program pro robota pak můžete psát
ve speciálním textovém procesoru (editoru). Námi doporučovaný editor je pro tyto účely
„Programmers Notepad 2“ (PN2). Program však můžete napsat i v běžném poznámkovém
bloku „Notepad“ nebo standardním textovém editoru jako je MS Word. Přesto však nedoporučujeme
používat běžný textový procesor, vzhledem k tomu, že v tomto prostředí je proces editace vždy
o něco složitější. Program PN2 disponuje funkcemi pro editaci a odstraňování různých chyb
s podporou několika různých programovacích jazyků. Jednoduše si vyberte programovací jazyk,
například „C“, „Visual Basic“ nebo „HTML“ v konfiguraci programu PN2. Tato aplikace výrazně
usnadňuje programování označením všech speciálních příkazů, komentářů, funkcí a proměnných
v několika barvách. Všechny tyto funkce vám výrazně usnadní první kroky při programování.
Krok 2 – sestavení programu
Vlastní program se nazývá „source“ (zdroj) nebo „source program“ (zdrojový program).
Jde o jednoduchý textový dokument s názvem například „test.c“. Spuštění tzv. „compileru“,
který je GCC.exe v našem systému, zajistí transformaci zdrojového kódu „test.c“ do object file
(objektový soubor) s názvem „test.o“. Tento soubor je čitelný textový soubor, který obsahuje sadu
vývojářských instrukcí. Robot bude těmto instrukcím rozumět, ale předtím musejí být tyto instrukce
převedeny do jiného kódu. „O“ (objektový soubor) obsahuje váš „C“-zdroj a zpravidla i seznam
instrukcí k vykonání. V posledním kroku provede tzv. „linker“ transformaci těchto instrukcí
do procesorem vykonatelných instrukcí (v hexadecimálním kódu), který bude uložený v hex-souboru,
například „test.hex“. V základu je každá programová modifikace provázena compilerem a linkerem,
nicméně pro celkové zjednodušení se používá automatická dávka pro zpracování a používá proto
tzv. „makefile“ proces.
Dávkový proces umožňuje spojení několika různých funkcí a procesů. Makefile navíc zajišťuje
jak a který soubor bude sestaven „compiled“ a propojený „linked“. Tyto procesy se dají aktivovat
jednoduše po výběru příslušného menu v aplikaci PN2 nebo použitím speciální klávesové zkratky.
Do paměti robota bude následně načteno velké množství různých procesů a akcí v hex-souboru.
PN2 editor je univerzální programovací systém, vytvořený pro velké množství různých compiler
a linker systémů, jež tvoří komplex rozhraní mezi PN2 programem a compiler / linker programy.
Pro základní programování „C“ však není zapotřebí znát komplex všech metod.
Rozhraní a jeho konfigurace bude v další části návodu vysvětlena krok za krokem.