Manual

8.2.3.1. Zobrazení skenování
Když se skenování dokončí, nebo když se uložené skenování vyvolá, v oblasti mřížky se ukazuje
přehled kompletního skenu ve světle modré barvě. Kromě toho se hned pod mřížkou zobrazuje
jeho světle šedá vertikálně komprimovaná verze.
Na rozdíl od normálního displeje rozmítání, který
zobrazuje pro každý bod zobrazení jednu úroveň,
skenovací displej je obálka vytvořená natažením
svislé čáry mezi nejvyšší a nejnižší úrovní zjištěnou
v bloku frekvenčních vzorků, které představuje každý
zobrazovací bod.
Ve středu mřížky se zobrazí jeden žlutý marker spolu
s hodnotou frekvence, která je hned pod ním.
Frekvence představuje střed bloku frekvencí
představovaných zobrazovacím bodem.
Neukazuje se žádná úroveň.
Když se displej přiblíží, aby zobrazoval více detailů,
V dolní části se stále ukazuje plné rozpětí, v kterém
je zvětšená oblast označena šedě. Pozice markeru
je v dolní části označena zeleně.
Na obrázku vlevo bylo rozpětí nastaveno
na 165 MHz a RBW na 30 kHz, aby se vygeneroval
sken, který má 16 501 bodů.
Zoom byl nastaven na úroveň tři, což dává měřítko
mřížky 2,16 MHz na dílek (21,6 MHz rozpětí
zobrazovaného v oblasti mřížky se středem kolem
229,4 MHz).
V případě tohoto konkrétního skenu by měla být maximální úroveň zoomu šest, což by dávalo měřítko
0,27 MHz na dílek (27 x RBW/3). Po dosažení tohoto měřítka se barva průběhu změní na zelenou,
a protože každý bod displeje představuje jeden datový bod skenu, zobrazí se úroveň markeru.
8.2.3.2. Náhled skenu a použití markeru
Umožňuje detailně sledovat sken.
Zoom funguje kolem pozice markeru. Zpočátku se zobrazuje celkový počet
vzorků skenu, ale každým dalším krokem zoomu se ukáže počet vzorků,
který je binárním násobkem 271.
Například v skenu s 12 000 body by se měl zoom nastavit na 8 672 bodů,
poté na 4 336 bodů a nakonec případně na 271 bodů (krok zoomu 6).
Na komprimovaném displeji se dále zobrazuje celý sken se zvětšenou
oblastí označenou v pozadí symbolem šedého obdélníku. Zvětšené měřítko
mřížky je zobrazeno v dolní části anotace jako Scale: nnn.nnnn MHz/div.
Tato klávesa je zkratkou pro maximální dostupné přiblížení (zobrazení 271 vzorků
kolem pozice markeru). Při maximálním přiblížení představuje každý bod displeje
jeden vzorek a je k němu přiřazena jedna hodnota úrovně.
Při max. přiblížení se barva zobrazení změní ze světle modré na zelenou a kromě
frekvence se ukáže ještě úroveň pozice markeru.
Toto tlačítko je alternativou tlačítka Max. Zoom a je proto dostupné při maximálním
zvětšení. Představuje zkratku pro návrat k zobrazení celého skenu.
Tato tlačítka posouvají zvětšené zobrazení v krocích po 10 zobrazovacích
bodech. Tlačítka se automaticky opakují. Marker se pohybuje spolu
s posunem tak, aby se jeho poloha na mřížce neměnila.
Ve skenovacím režimu je jen jedna pozice markeru, kterou můžete ovládat pomocí
směrových tlačítek navigátoru jako v případě markeru běžného rozmítání.
Pozice markeru je duplikována v dolní části a může se ve skenu volně pohybovat
i mimo zvětšenou oblast.
V režimu Scroll se jedním stiskem směrového tlačítka Vlevo/Vpravo vybraný marker
pohybuje v krocích o jeden pixel. Když se tlačítko podrží, marker se automaticky
pohybuje ve větších krocích. Režim Scroll můžete vybrat také stisknutím směrového
tlačítka navigátoru se šipkou dolů.
V režimu Peak Find se stisknutí levého/pravého navigačního tlačítka způsobí,
že vybraný marker přeskočí v daném směru na další špičku průběhu. Režim Peak
Find můžete vybrat také stisknutím směrového tlačítka navigátoru se šipkou nahoru.
Toto tlačítko pohybuje zvětšenou oblastí, aby se vycentroval kolem aktuální pozice
markeru. Funkce se může vybrat také stisknutím prostředního tlačítka navigátoru
(označeného jako M1 / M2.
Posouvá marker v krocích podle nastavení ve funkci Scroll nebo Peak Find.
Markerem lze alternativně pohybovat také pomocí levého/pravého tlačítka
navigátoru.
Marker se může posunout kamkoli v rámci skenu bez ohledu na úroveň zvětšení. Nicméně funkci
Peak Find lze použít jen v rámci zvětšené oblasti (tj. v oblasti mřížky). Aby s ním bylo možné
pohybovat mimo tuto oblast, musí se vybrat režim Scroll.
V režimu Scroll se marker pohybuje v krocích po 1 zobrazovacím bodu nebo v krocích po 10 bodech,
když se tlačítko podrží.
V rámci zvětšené oblasti je pohyb spojen se zobrazovacími body této oblasti (tj. oblasti mřížky),
ale mimo zvětšenou oblast se pohyb vztahuje k zobrazovacím bodům náhledu displeje.
V důsledku toho při posouvání markeru přes celý sken se jeho rychlost při přechodu přes zvětšenou
oblast sníží. Pamatujte, že přesnost markeru frekvence je funkcí úrovně zoomu.
8.2.3.3. Ukládání a vyvolání skenu
Naskenované soubory můžete trvale uložit pro příští zobrazení nebo externí analýzu.
Ukládají se do složky TRACES a od běžných souborů se liší tím, že začínají symbolem
$.
Otevře malou podnabídku, která umožňuje aktuální sken uložit pomocí
Quick Save
pod výchozím názvem ($SCANnnn), nebo tlačítkem Save As pod uživatelem
vytvořeným názvem ($xxxxxxx) .
Otevře obrazovku přístupu k souboru, která je podobná jako pro průběhy – viz část 5.2.
Jako skenovací soubory jsou platné jen soubory, které začínají symbolem $.
Skenovací soubory lze vyvolat současně s jejich stavem nebo bez něj. "State" je nastavení
analyzátoru při původním vytvoření skenu. Vyvolání stavu umožňuje opětovné spuštění skenování
pomocí stejných parametrů nastavení. Mějte však na paměti, že tento stav se ztratí při ukončení
režimu skenování.
Skenování, které je vyvoláno bez svého stavu, si zachovává informace o frekvenci a úrovni, takže
měřítko mřížky a hodnota markeru zůstává správná. Nicméně, informace v horní anotační oblasti
budou zobrazovat aktuální nastavení, nikoliv stav vyvolaného souboru.
8.2.3.4. Export skenovacích souborů
Skenovací soubory, které lze exportovat, jsou ve formátu CSV a mohou se přenášet na PC
pro externí použití. Na rozdíl od souborů průběhů se tyto soubory musí před exportem nejprve
"naplnit" daty. Skenovací soubory mohou obsahovat velké objemy dat (až 210 000 datových bodů)
a vytváření velkých souborů CSV může zabrat dost času. Aby se minimalizovala tato doba, soubory
se ukládají interně v binárním formátu, který se vytvoří a načítá mnohem rychleji.
Aby je bylo možné použít v externím programu, soubory potřebují používat univerzální formát,
jako je CSV. Když se vytvoří binární soubor, současně vznikne také CSV soubor se stejným názvem,
ale po vzniku neobsahuje žádná data.